Kdybyste se mě zeptali, co mi na Londýně chybí nejvíc, mohla bych říct spoustu věcí, jako třeba krásní Angláni, cihlové domky nebo Primark. Já bych ale řekla Pret. Můj milovaný Pret a Manger. Je barbarské, že se foodbloggerovi nejvíc stýská po fastfoodu? Není, protože Pret a Manger není jen tak ledajaký fastfood.
Pret si zakládá na kvalitních a čerstvých surovinách, žádné konzervanty nebo éčka. Nic smaženého a všude spousta zeleniny. Je to zdravé, moc chutné a navíc super čerstvé, vyrobené téhož dne. Ani nevím, kdy jsme se tam najedly poprvé. Ale za to moc dobře vím, že od té doby už jsme skoro nikam jinam nepáchly.
V sortimentu najdete široký výběr sandwichů. Jakože fakt široký. I v tom nejmenším Pretu minimálně dva regály široký. A je vážně těžké si vybrat, protože chcete ochutnat všechny. Znáte to, jak si koupíte šunkový sandwich a najdete v něm jeden plátek šunky? To se vám tady nestane. Ještě teď si pamatuju, jak jsem si koupila sandwich s uzeným lososem a bylo v něm pomalu víc lososa než chleba. To se vám tady opravdu stát nemůže. A jestli ano, dejte vědět kde.
Jenže sandwichi to nekončí, ba naopak začíná. Vedle salátů, plněných tortil a baget se skví sladká sekce. Jogurt s müsli a medem nebo lesním ovocem, tradiční britské dorty jako třeba carrot cake nebo citronový cheesecake v kelímku. To už jste v sedmém nebi a přitom to nejlepší je až vedle. Hot food! Náš nejoblíbenější chlaďák, co jídlo nechladí, ale ohřívá a ukrývá v sobě krabičky a kelímky. V krabičkách na Vás čekají ty nejlepší wrapy, jaké si dovedete představit a v kelímcích zase ty nejlepší polévky. Tak poctivou, hustou a bohatou polévku si uvaříte leda tak doma. Prostě comfort food.
Kája doporučuje: Brownies, Hot Meatball Wrap, Vanilla Chai Tea
Roza doporučuje: Jalapeno Chicken Hot Wrap, Fruit salad, Ginger Beer
V Londýně na Pret narazíte na každém rohu, v celé Británii mají přes 300 poboček a najdete ho už i ve Francii, USA a Hong-Kongu.
Jednoznačně dáváme pět hladových žaludků z pěti a už teď se těšíme, až do Pretu zase zavítáme!
Kája a Roza
Polévky, u nás doma je to věčné téma. A je pravda, že jsem si je v restauracích prakticky přestala dávat, protože mi to občas připomíná jenom nějakou vodu z nádobí ze zbytků. Prostě to moc restaurací neumí (i když teda čest výjimkám). A nepočítám do toho fakt vývary. Připomíná mi to trochu prodej kávy. Všichni víme, jak by to mělo vypadat, ale umí to jenom pár vyvolených.
OdpovědětVymazat